Lotrando a Zubejda

Na poslední lednový víkend si mladší kníničtí ochotníci připravili pro diváky představení podle filmové pohádky Karla Smyczka a Zdeňka Svěráka z roku 1997 Lotrando a Zubejda. A prohloupil, kdo nedorazil!

Loupežnický synek Lotrando (roztomilý Vašík Helan a excelentní Petr Kahle) dostává vzdělání v klášterní škole vedené převorem Ivo Císařem. Jako mírumilovný intelektuál však nemůže dostát posledního přání svého otce Lotranda staršího (Jiří Helan st.) a místo kariéry loupežníka se stává dřevorubcem. Spolu s drvoštěpem Drncem (opět Jiří Helan st.) se náhodou – o které není na světě nouze – dostává na dvůr sultána Solimána (Tom Pelikán). Má zde uzdravit jeho dceru, krásnou princeznu Zubejdu (Irča Kahleová), neboť – věřte mi – pravý lékař se pozná podle toho, že má před jménem Dr. I přes zjevné nedorozumění, zapříčiněné zejména jazykovou bariérou mezi drvoštěpem a sultánovým velvyslancem Hálím (skvělým Štěpánem Matyášem) je princezna uzdravena a stává se Lotrandovou ženou.

V představení propojily režisérky Ivona Kahleová a Dr. Zuzana Matyášová ochotníky ze starší a mladší skupiny, byť ti mladší pochopitelně převažovali. Musím ale říci, že většina mladších herců si s „vyzrálými“ ochotníky v ničem nezadala a bez ostudy by mohla příště vystupovat s těmi staršími. Mimo již výše uvedené herce předvedli výborné výkony Viky Císařová coby pan Lustig, loupežnická parta, malí mniši a sultánovi dvořané Alička Bořilová, Anička Císařová, Nela Helanová, Dája Hoření, Kačka Matyášová, Jolča Politzerová, Valča Sedmíková, Jana Slámová, Tom Bořil, Šimon Cibulka, Tom Jedlička, Matěj Koláček, Kuba Malý a v roli kata David Pelikán, mimochodem skvělý břišní tanečník.

Mimo skvělou režisérskou dvojici s přípravou divadla výrazně pomáhaly Anežka Mauerová, Marcela Pelikánová, Martina Slámová a Radka Večeřová. O kvalitní ozvučení a světelnou atmosféru se starali Jiří a Petr Hanákovi, Martin Koláček a Martin Polák. Jak je z výše uvedeného patrné, na přípravě pohádky se podílelo často několik členů téže rodiny, v některých případech ale i celé rodinné klany. Je hodné obdivu, že v Knínicích žijí lidé, kteří jsou ochotni věnovat nemalou porci volného času nácviku dětského divadla.

Pevně doufám, že Lotranda a Zubejdu budeme ještě někdy moci zhlédnout v repríze, ať už u nás, nebo třeba v blízkém okolí. Po cestě ze sokolovny mě napadlo několik věcí: Že herci byli perfektně otypovaní a obsazení do rolí. Že výroba kostýmů, kulis a velblouda musela zabrat spoustu času. A že to zkrátka musí bavit.                                                                                                                                          Marie Dvořáková

 zpět