Sakrální stavby a památná místa v obci - zastavení 10

 

 

 

 

 

 

 

 

 

ŘÍMSKOKATOLICKÝ KOSTEL sv. MARKÉTY

 

Dominantou obce je po staletí kostel zasvěcený sv. Markétě. Byl postaven v roce 1366, později byl několikrát upravován ve stylu gotickém a barokním. V presbyteriu se dochovaly cenné nástěnné malby s figurálním a rostlinným ornamentem, které byly restaurovány v roce 1961. Kolem kostela stával hřbitov hraničený kamennou dvoumetrovou zdí, na němž se pohřbívalo až do roku 1859.

V letech 1558 a 1681 byl kostel vypleněn Švédy a interiér byl úplně zničen. Při následné opravě byly setřeny některé gotické prvky (např. zazděna a změněna gotická okna). V roce1760 dostal kostel varhany a v roce 1780 byl postaven nový oltář i s oltářním obrazem sv. Markéty od malíře Josefa Šichana z Brna. V roce 1885 byl kostel upraven v tehdy módním pseudogotickém slohu a byla přestavěna věž. Žalostný stav objektu si vynutil v roce 1925 další rekonstrukci. Když byly v roce 1959 odkryty malby nad oltářem, vznikla domněnka, že jsou o 100 let starší, než uvádí vznik kostela. V roce 1967 se uskutečnila oprava střechy, v roce 1979 pak oprava kostelní věže.

Poslední významnou změnou v kostele bylo nahrazení zděného oltáře z roku 1780 oltářem stolovým v roce 1987.  V letech 2018–2020 proběhla generální oprava střechy včetně výměny krovů.

Kostel je nemovitou kulturní památkou. Vlastníkem je Římskokatolická církev, Farní úřad Kuřim. 

  

 

 

 

Zvony umístěné ve věži kostela sv. Markéty

 

Moravskoknínické zvony bývaly tři. Roku 1509 byl ulit největší zvon o váze 760 kg, který je dodnes umístěn v kostelní věži. Prostřední zvon „Poledník“ z roku 1853 byl už v roce 1917 pravděpodobně roztaven pro válečné účely. Roku 1551 byl vyroben malý zvon „Umíráček“ o váze 100 kg. Za 2. světové války (1942) musel být sice odvezen, ale po válce byl znovu vrácen na své místo. Kostelní zvony byly rekonstruovány v roce 2007.

Do osmdesátých let minulého století se zvonilo ručně. To znamenalo minimálně 3x denně vystoupat do věže a odzvonit jedním, či současně oběma zvony. Vícekrát se zvonilo v neděli, ve svátek a při úmrtí. Ruční zvonění bylo fyzicky náročné zvláště při společném zvonění oběma zvony. Nejprve byl rozhoupán velký zvon, při potřebném rozkmitu zvonu byl dále ovládán pravou rukou a levou rukou byl pak rozhoupán v jiném rytmu malý zvon.

Elektrické zvonění prošlo dvěma etapami. Velká rekonstrukce zvonice proběhla v roce 2007. Zvony byly spuštěny na podlahu zvonice, odstraněno bylo nevhodné uložení zvonů. Zvony byly očištěny a opatřeny speciálním nátěrem. Zvony jsou zavěšeny na nových dubových jařmech.  Houpání zvonů zajišťují lineární motory. Při běžném týdenním provozu je zvonění řízeno přesnými hodinami.

Veřejnosti byla zvonice zpřístupněna dne 28. dubna 2019 v rámci benefičního koncertu pořádaného na podporu připravované větší rekonstrukce kostela. Při komentované prohlídce zvonice nebyl zodpovězen dotaz týkající se nápisu na velkém zvonu. Pořízená fotodokumentace byla postoupena kuřimskému faráři P. Jaroslavu Filkovi, který podal následující vyčerpávající vysvětlení:

Nápis na zvonu (přepis textu do současné latinky):

„REGINA CELI LETARE   A   QUIA QUEM MERUISTI PORTARE   A   RESUREXIT SICUT DIXIT“

Jedná se o fonetický přepis části starobylé mariánské antifony z 12. století, oslavující Kristovo zmrtvýchvstání. Ve velikonoční době se tato antifona používá místo modlitby „Anděl Páně“ (nahrazuje ji).

Správný zápis znění antifony (bez krácení, ne foneticky):

„Regina Cœli, lætare, alleluia. Quia quem meruisti portare, alleluia,

Resurrexit, sicut dixit, alleluia. Ora pro nobis Deum, alleluia“

Překlad do češtiny:

„Královno nebes, raduj se, aleluja, neboť ten, jejž bylas hodna nosit, aleluja, vstal z mrtvých, jak řekl, aleluja, přimlouvej se za nás u Boha, aleluja“

 

Zvon na hřbitově

 

 

V roce 2003 věnoval starosta obce František Kšica knínickým občanům zvon, který je umístěn ve věžičce hřbitovního objektu. Zvon váží 20,5 kg a byl ulit ve zvonařské dílně Marie Tomáškové – Dytrychové v Brodku u Přerova. Na zvonu je znak obce, nápis Obec Moravské Knínice a nápis František Kšica * Občanům Moravských Knínic.

 

 

 

 

Zvonění v Knínicích

 

 

Každý všední den v 6,  ve 12 a v 19 hodin (tzv. „klekání“)  - zvoní malý zvon. V neděli a ve svátek zvoní ve stejnou dobu velký zvon.

V křesťanský svátek v 19 hodin zvoní velký i malý zvon. Ve státní svátek v 19 h zvoní velký zvon.

Každý pátek v 15 hodin zvoní velký zvon na památku ukřižování Krista. Délka každého zvonění 5 minut.

Půl hodiny před každou mší v knínickém kostele se zvoní 30 minut - ve všední den velkým zvonem, v neděli a ve svátek velkým i malým zvonem.

Zvonění při úmrtí - malý zvon – umíráček – zvoní se 10 minut.

Pohřeb církevní do hrobu – zvoní se 2x „hrany“. Po odzvonění poledne po krátké pauze zvoní velký zvon 12 minut a dalších 12 minut zvoní oba zvony. 

 

 

KAPLE sv. JANA NEPOMUCKÉHO

 

Na rozcestí ulice Kuřimská a U Jánečka stojí kaple se sochou sv. Jana Nepomuckého postavená v roce 1856 Michalem Helánem z nadace svého otce Ignáce Helána.

Rekonstrukce kaple proběhla v roce 2017.  

Socha v kapli je movitou kulturní památkou, která vznikla okolo pol. 19 století, či až na přelomu 19. a 20. Byl na ní proveden restaurátorský průzkum, byla kompletně rozebrána, jednotlivé kusy byly vyčištěny a následně lepeny. Socha byla polychromována

 

 

 

 

 

KAPLE sv. CYRILA a METODĚJE

 

  

                              

Malebnou dominantou kraje je kaple sv. Cyrila a Metoděje z roku 1862, kterou postavil Josef Čech nad Knínicemi v ústí ulice Úvoz.

 

Kaple má ortogonální půdorys s představěnými opěrnými pilíři na nároží, ukončenými sedlovou stříškou. Na přední straně pilířů vpadliny ve tvaru kříže. Vchod s hrotitým záklenkem. Nad vchodem kruhové okénko. Nad opěrnými pilíři fasáda členěna průběžnou zalomenou kordovou římsou. Mohutná profilovaná podstřešní římsa nese stanovou střechu, ve vrcholu jednoduchý kříž. Kaple je osvětlena čtyřmi kruhovými okny, zaklenuta plackou.

                                                                Umístění: jižně za obcí na vyvýšenině při cestě na Písky.

V den státního svátku 5. července se zde koná slavnostní mše na počet slovanských věrozvěstů. Kaple byla rekonstruována v letech 1999 a 2004.

 

 

LESNÍ POMNÍČEK PADLÝCH RUMUNSKÝCH VOJÁKŮ V II. SVĚTOVÉ VÁLCE

 

 

 

5. května 1946 byl na Pískách u modřínové aleje odhalen pomníček třem rumunským vojákům, kteří padli poslední dny války v našem katastru a byli zde pochováni. Frontasi (svobodník) Mustato Ilie z vesnice Ciresov, okres Olt padl asi 50 m jižně od společného hrobu. Pomník padlých rumunských vojáků za 2.světové válkyDruhý svobodník Michai Constantin, Reg.31. infanterie Vörsat padl v trati zvané Tříčtvrtníky u Jinačovic a třetí voják padl také poblíž společného hrobu, jeho jméno neznáme – doklady nebyly nalezeny. Na pomníčku je nápis "Čest rumunským vojínům 1945".  21. dubna 1951 byli tito vojáci exhumováni a pozůstatky převezeny na společné pohřebiště na Ústředním hřbitově v Brně, skupina 56.

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

PAMÁTNÍK PADLÝM V I. SVĚTOVÉ VÁLCE

 

K uctění všech 25 obětí I. světové války byl v roce 1921 vybudován pomník.

V roce 2004 byla dokončena celková oprava pomníku. Celý pomník byl očištěn, reliéfy a nápisy byly znovu pozlaceny. Rozbité fotky byly opraveny a doplněny. 

Pomník se nachází před obecním úřadem. Každoročně, v den vzniku samostatného československého státu dne 28. října, zde jsou vyvěšovány vlajky a pokládán věnec.

 

 

 

 

 

PAMÁTNÍK PADLÝM V II. SVĚTOVÉ VÁLCE

 

Památník obětem II. světové války z naší obce, který je v Moravských Knínicích v parku u kostela, byl odhalen 9. května 1946.

 

Na pomníku jsou vyryta jména obětí a místo kde zahynuli. Pod státním znakem je nápis:

 

"Lépe zemřít ve stoje, než–li žít v kleče."

 

Válka si v obci vyžádala celkem 12 obětí. 4. října 1941 byl v Kounicových kolejích v Brně Žabovřeskách popraven Oldřich Vlk (*1910).  V době zatčení byl účetním firmy MORAGRO Brno. Byl první obětí řádícího nacismu z naší obce. Dne 15. března 1945 zahynul  v koncentračním táboře Buchenwald v Německu Oldřich Joukal. František Helán, Jakub a Aloisie Kučerovi zahynuli v Německu. Josefa Juračku popravili v Německu. Dne 30. dubna 1945 od střepin granátu, který dopadl před dům č. 68, zahynuli: Antonín a Oldřich Kučerovi (otec a syn), František Dubský a Šimon Ondráček. 9.května 1945 byla naše vesnice pod stálou dělostřeleckou palbou. V tento den od

poledne byl také zabit střepinou granátu Miroslav Kratochvíl. Josef Pleskač byl zabit granátem v Brně – Řečkovicích.

Oprava pomníku a úprava okolí proběhla v roce 2002. Pomník se nachází v Koutě. Každoročně, v předvečer Dne osvobození (8.5.), zde skautský oddíl z Moravských Knínic pokládá věnec a zapaluje svíčky na počest padlých.

Celková rekonstrukce pomníku proběhla v roce 2015 k 70. výročí osvobození obce.