Po roce jsme se opět sešli na hodech. Ty Martinské nám bohužel překazila pandemie koronaviru, ale s o to větším nasazením jsme se vrhli do přípravy těch Markétských. Chasa nacvičovala opravdu poctivě a s velkým zápalem se věnovala jak besedám, tak tancům k cimbálu – přece jen jsme za ten rok něco málo zapomněli.
Při pohledu na nedělní průvod a odpolední program na návsi muselo být všem jasné, že se folklornímu dění v Knínicích daří čím dál víc a zapojují se do něj všechny generace. Kromě české besedy, kterou předvedla kynická chasa, se svým tanečním umem blýskly i místní děti, které doprovodila cimbálová muzika Kyničan a mužský sbor. Za nekonečnou trpělivost při nacvičování jejich vystoupení patří velký dík paní Pekaříkové a paní Ondrové.
Letos mohli pravidelní návštěvníci zaznamenat jisté změny oproti minulým létům. Obě zábavy se konaly venku pod májou, Jelikož letos vyšlo i krásné počasí, tak to pro většinu byla změna velmi příjemná. Také jsme dali v sobotu větší prostor cimbálové muzice, která se v hraní střídala s dechovou hudbou. Obě kapely udržovaly taneční plac neustále plný a nenechaly tanečníky chvilku odpočinout. To ale nikomu nevadilo, protože jak praví letošní heslo hodů: „Pohyb a voda, to je základ“.